Vrátit se domů někdy znamená mnohem víc než se jen přestěhovat. Jsou okamžiky, kdy se návrat stává něčím mnohem hlubším než jen fyzickým přesunem. Proměnou, která potřebuje svůj čas i prostor.
Vědomý přechod
Rituál ukotvení
Rituál, který provázím při stěhování nebo přechodu do nového prostoru, není o „vytvoření hezkého okamžiku". Je o ukotvení, o vědomém vstupu, o dovolení si opravdu projít změnou.
Příběh, který následuje, je jedním z těch, které v sobě nesou tuto hloubku.
Příběh klientky
Návrat do domu dětství
Po třech letech náročné rekonstrukce jsem se stěhovala do domu, kde jsem byla před 42 lety počata. Do domu, kde jsem prožila své dětství.
Pak mi na dlouhé roky zmizel ze života. Připadl sestřenici a já na něj postupně zapomněla. V dospělosti jsem ale dlouho hledala místo, kde bych mohla skutečně žít – se svým synem, v klidu, v pocitu domova.
A pak přišla nabídka ten dům odkoupit.
Neváhala jsem ani minutu. Vrátím se domů.
Požádala jsem Janu o rituál, který mě podpoří v procesu nastěhování a v přijetí tohoto velkého rozhodnutí. Netušila jsem ale, jak hluboký a silný zážitek mě čeká.
Zahrada se proměnila v několik obřadních míst. Každý detail měl své místo, svůj význam. Celý prostor jako by mě jemně vedl.
Po celou dobu jsem se cítila bezpečně. Uvolněně. Odevzdaně. Věděla jsem, že se můžu rozpadnout na tisíc kousků. Plakat, vzlykat, smát se. Dovolit si cokoliv, co přichází. A zároveň jsem cítila, že mě Jana vždy podrží a zase poskládá.
A přesně to se stalo.
Ponořila jsem se hluboko do sebe. Cítila, přála si, kreslila, pila kakao, tahala karty. Propojila jsem se sama se sebou i s místem, které se znovu stávalo mým domovem.
Naše děti, které mezitím běhaly po zahradě, přirozeně vycítily, kdy mohou vstoupit. Můj pětiletý syn si přišel pro to, co potřeboval – spontánně, bez plánování.
Dodnes mám některé rituální předměty na zahradě, jiné v domě.
Sedím teď v jídelně, dívám se z okna na zahradu, kde se rituál odehrál… a vím, že jsem správně. Je to moje kotva. Místo, ke kterému se můžu vracet.
Jana je pro mě náruč – stejně jako můj dům. Je bytostí, vedle které můžete odložit všechno, co nesete, a odejít lehčí. Nic neztratit. Jen získat.
S hlubokou vděčností Jana
Na závěr
Být svědkem návratu
Bylo mi ctí tento návrat doprovázet. A být svědkem chvíle, kdy se z domu znovu stává domov.
S láskou
Jana Vašková
www.janavaskova.cz